Praha udržitelná a sousedská
Praha se nám mění před očima. Řada dílčích změn potěší, ale jsou tu i takové, které jsou pro všechny rizikem. Změnou nejvážnější je změna klimatická.
Pražské klima se má do roku 2050 proměnit v to, které dnes panuje třeba v Tbilisi.
To je nejmírnější předpoklad pokud do té doby zvládneme ze závislosti na fosilních palivech přejít na uhlíkově neutrální fungování.
Děláme pro to dost? Nemyslím si.
Čím liknavější budeme sami v budování udržitelné ekonomiky, tím větší je riziko tlaku na obyvatele Prahy z hůře postižených regionů Česka i zahraničí.
Koronavirová epidemie změnila k nepoznání mnohá odvětví hospodářství. Myslíte si také, že není cesty zpět? Probáhající změny vytváří značně sociální tlaky na zaměstnanost, na bydlení, na vzdělávání. Je třeba revidovat staré neudržitelné plány a nemrhat časem a zdroji.
Pražská klimapolitika
Ekologické politice Prahy se věnujeme desítky let a potřebujeme jí víc. V letech 2015-2018 se nám z vedení Prahy, podařilo splnit většinu našeho programu pro územní rozvoj a strategické plánování Prahy na tyto roky. Praha se v září 2018 přidala k Paktu starostů, čímž se přihlásila k cíli snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 %. Nové informace o urgentnosti potřeby řešení klimatu z října 2018 před nás postavily nové výzvy. Je třeba dělat víc větších změn a lépe. Vyzvali jsme proto v lednu 2019 nové vedení Prahy, aby se tématu prioritně věnovalo a nabídli jsme svou expertní pomoc. Postupně se k nám s vlastními požadavky postavili Extinction Rebellion, Umělci pro klima, Fridays for Future a řada dalších skupin a jednotlivců. V dubnu 2019 jsme v reakci na trvající nezájem vedení Prahy o diskuzi navrhli 15 konkrétních bodů jako základ pražské klimapolitiky. Jejich naplňování od té doby prosazujeme všemi cestami.
Specifickou aktivitou se v mezidobí stala kampaň Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat alias 55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu?.
Levnější bydlení jako společné rozhodnutí
Dlouhodobá rezignace Prahy a většiny městských částí na aktivní bytovou politiku běžnou ve městech na jih, na sever i na západ od Česka vyústila v situaci, že když běžný občan nové bydlení hledá, od města zpravidla žádnou pomoc neočekává, protože by se žádné nedočkal.
Jinde to dávno funguje jinak, pro občany vstřícněji. Právě na tom pracujeme také.
V roce 2015 Zelení zajistili zdroj peněz pro pražský Fond dostupného bydlení, z kterého od té doby čerpají městské části na rozvoj svého bytového fondu. Dalším krokem bylo prověření možností výstavby na posledních zbylých obecních pozemcích a vytvoření metodického dokumentu "Musí být bydlení drahé?", kterým jsme v roce 2018 zkompletovali to nejlepší, co je k mání z bytové politiky v Česku i zahraničí. Praha 3, kde mají Zelení agendu bydlení od posledních voleb přímo na starosti, se stala v roce 2019 celostátním průkopníkem bytové politiky, a v roce 2020 jsme v reakci na koronavirovou krizi a pokles turismu formulovali jak 6 bodů pro levnější bydlení v Praze, tak doporučení pro praktickou obranu proti krátkodobému ubytovávání v domech s SVJ, kde ještě většina spolumajitelů chce bydlení.